ŠVEC DRATVIČKA - Archiv titulů

Marie Kownacká
ŠVEC DRATVIČKA
Malý muzikálek pro loutky a herce.

PREMIÉRA 18.10.1998

DERNIÉRA 14.01.2001

Hrají: Martin Pechlát, Karolina Rottová, Perla Kotmelová, Justin Svoboda, Monika Řezníčková, Jana Vyšohlídová, Tomáš Měcháček, Pavel Šimčík, Markus Schulte, Michal Opočenský
Překlad: Kamil Bednář, texty písní: Iva Peřinová, scéna a loutky: Eva Blahová, hudba: Vratislav Šrámek
Režie: Markéta Schartová

Inscenace byla nastudována jako klauzurní představení studentů I. ročníku ALD DAMU a byla převzata do repertoáru Dejvického divadla.

Dejvické divadlo vždy ochotně a laskavě vítalo na svých prknech studenty pražské DAMU - speciálně ty z katedry alternativního a loutkového divadla.
Po „otcích zakladatelích“ ze „Spoonriveru“ a po „Kennedyho dětech“ se do magického prostoru sklepa v Zelené ulici odvážili v roce 1998 vstoupit ti nejmladší z nového ročníku Mirka Krobota. Jak se na „prvňáčky“ sluší, přišli s pohádkou. A aby nebyli při své jevištní nezkušenosti zcela bezbranní, vzali si - v souladu se svým studijním programem - na pomoc loutky.
Ta pohádka se jmenovala ŠVEC DRATVIČKA a zůstala na repertoáru DD po tři sezóny. Během repríz se její mladí herci učili tomu, co jim prostředí žádné školy poskytnout nemůže: kontaktu s divákem v profesionálním divadle. (A v tomto případě šlo navíc o diváka sui generis - tj. o dětské publikum od toho nejútlejšího věku.) Učili se souborové soudržnosti, dostali příležitost osvojit si jevištní kázeň a profesionální návyky, poznali záludnosti rychlých záskoků, učili se abecedě divadelního provozu.
Zkušenosti, které získali, úročí dnes, kdy skončili svá studia, na nejrůznějších scénách. Představitel titulní postavy pohádky - neohroženého ševce Dratvičky - Martin Pechlát hledá své místo na slunci v Hradci Králové pod vedením režiséra Vladimíra Morávka. Stařičký král Justin Svoboda dnes hraje švarné prince v pražském Minoru i v kladenském Lampiónu. Obě princezny - Perla Kotmelová a Karolína Rottová - i hofmistryně Monika Řezníčková dávají přednost volným seskupením a otevřeným projektům na různých malých scénách Prahy, na rozdíl od ježibaby Jany Vyšohlídové, která úspěšně zakotvila v libereckém Naivním divadle. Kocour Tomáš Měcháček i kůň Zlatohřívák Marcus Schulte si natolik oblíbili svoji alma mater, že si svá studia o rok prodloužili. A draka Pavla Šimčíka si dejvická prkna zamilovala tak, že se po nich v různých převtěleních prochází podnes.
Milé Dejvické divadlo, za Tvůj vlídný vztah ke studentům divadelní fakulty uctivě děkuji!
Markéta Schartová 2002