ZELENAVÝ PTÁČEK - Archiv titulů

Carlo Gozzi
ZELENAVÝ PTÁČEK


PREMIÉRA 22.01.1997

DERNIÉRA 14.05.1998

Hrají: Ladislav Frej ml., Klára Melíšková, Zdeňka Volencová, Pavel Řezníček, Zita Morávková, Denisa Nová, Tomáš Turek, Jindřich Herbst, Pavel Žatečka, Jana Holcová, Ondřej Elbel
Překlad: Jaroslava Bílková a Zdeněk Digrin, úprava: Barbora Jandová a Zdeněk Dušek, dramaturgie: Barbora Jandová, scéna a kostýmy: Barbora Lhotáková, hudba: Martin Štědroň
Režie Zdeněk Dušek

Nevím, jak na první, ale na druhé premiéře nezůstávají pozadu ani ostatní protagonisté. O „entré“ se postarali Truffaldino a Smeraldina, kteří nás nejen uvedli do děje, jak se na expozici sluší a patří, ale i patřičně rozehřáli a naladili na tu správnou vlnu. A pak se na nás doslova valila tříhodinová smršť gagů, nevídaných nápadů, neslýchaných komických zápletek a perfektně zvládnutých hereckých výstupů.
Tomáš Stanislavčík, Slovo Praha 1997

Inscenaci dominují ježibabská stará královna Kláry Melíškové a starostlivá, plebejsky natvrdlá Smeraldina Jany Holcové. Obě chvílemi doslova koncertují. Z mužských protagonistů nejlépe obstáli uzenkář Truffaldino (Pavel Žatečka) a stará sochamoralisty Calmona, zakletý „Ptáček“ s loutkou zároveň hrající Tomáš Turek.
Zdeněk Kříž, Hospodářské noviny 1997

Bylo to moje první setkání s pražským prostředím, do té doby jsem si v Brně užíval své režijní dětství. Celá ta věc proběhla rychleji než rychle, takže co se mi vybavuje - herecký soubor vlekoucí si ze školy stigma dobré party. Ambiciózní dámy a méně zorientovaní pánové. Neuvěřitelně vstřícná administrativa a zázemí divadla. Bizarnost místnosti zvané „jeskyně“. Předčasně končené večírky s ohledem na stálé obyvatele domu. Pavel Žatečka se mi vybavuje. Pěkné zkoušení. Byla to nadějeplná doba.
Zdeněk Dušek, 2002