Jana HolcováVeronika Khek KubařováKlára MelíškováZdeňka ŽádníkováHynek ČermákMartin MyšičkaVladimír PolívkaPavel Šimčík

scéna Jan Dušek kostýmy Kateřina Štefková asistentka režie a choreografie Zuzana Susová hudební spolupráce Marek Doubrava dramaturgická spolupráce Eva Suková
režie Petr Zuska


PREMIÉRA 14.10.2021
DERNIÉRA 04.04.2023
DÉLKA PŘEDSTAVENÍ 1 hodina 30 minut, bez přestávky


POJĎME SI ZAHRÁT HRU NA TERAPII
PRAVIDLA NEEXISTUJÍ
A KDO TERAPEUTEM ČI PACIENTEM BUDE
SE UVIDÍ
AŽ CO NA KOHO ZBUDE

Terapie je původní autorské dílo režiséra, choreografa a tanečníka Petra Zusky, který s Dejvickým divadlem spolupracuje poprvé. V mnoha ohledech se jedná o titul, který je v DD něčím neobvyklým, výjimečným. Touha provázat v jednom díle světy různých uměleckých žánrů (mimo jiné zazní verše českých básnířek a básníků), zrála v souboru poměrně dlouho a osobnost Petra Zusky byla nakonec přirozenou volbou.
V inscenaci se potkává a váže poezie s činohrou, činohra s pohybem, pohyb s hudbou a zpěvem a všechno se vším, aby vznikl kompaktní, svébytný divadelní zážitek.

„…Výše nastíněný fenomén tzv. totálního divadla byl vlastně od začátku nasnadě. Jak pro mne, coby tvůrce pohybujícího se většinově v odlišných sférách vyjadřovacích prostředků, tak naopak pro činoherní ansámbl, který má odvahu a motivaci ‚vyplout do ne úplně známých vod‘. Téma, které definuje titul premiéry, bylo zprvu za mne až druhé v pořadí, ale z hlediska dramaturgie repertoáru a dalších několika technických záležitostí nakonec po vzájemné debatě s vedením divadla zvítězilo…
Medicínský termín ‚terapie‘ znamená proces, jehož cílem je vyléčit nemocného. V širším kontextu je to také soubor opatření prováděných s cílem pozitivně ovlivnit průběh onemocnění. V naší inscenaci však dochází jednak k přesahům onoho slova a zároveň hlubším kontextům, které onen ‚soubor opatření‘ provázejí. Eliminace čehosi negativního a nežádoucího, úprava nenormálního na normální, přeformulování nejednoznačného a neuchopitelného v jasný a logický závěr… Jak ale tohle všechno funguje v labyrintu našich životů, kde se potkáváme navzájem a kde také potkáváme i sami sebe? Není to celé jen nějaký způsob terapie hrou na ni? A kdo je vlastně v konečném důsledku terapeutem a kdo pacientem?...“

Petr Zuska

Upozorňujeme diváky, že v inscenaci se používá stroboskop.