Ivana Lokajová • Martin Matejka • Jan Vondráček • Lenka Veliká/Svadbíková • Pavel Tesař • Michaela Doležalová/Saxonová • Martin Veliký nebo Čeněk Koliáš
Překlad Helena Stachová
Scéna a kostýmy Barbora Lhotáková
Hudba Jan Vondráček a Antonín Dvořák
Režie Jan Borna
PREMIÉRA 25.02.1995
DERNIÉRA 19.01.1999 v Divadle v Dlouhé
Herce překypující elánem vtáhl režisér Jan Borna do divokého jevištního reje, výjimečnost příběhu je přebíjena razantní, dovádivou realizací. Výtvarnice Bára Lhotáková obdařila každou postavu hadrovým dvojníkem, s těmi aktéři občas jsou a občas nikoliv, a to lze jistě hlubokomyslně interpretovat.Scéna, ohraničená nikoliv provazy, ale latěmi, připomíná boxerský ring. V něm se tvrdý zápas o moc odehrává. Všichni protagonisté hráli naplno, M. veliký aj. Vondráček ztvárnili své postavy nejvěrohodněji, zajímavé odstíny groteskního herectví nalezly ve svých partech M. Saxonová a L. Svadbíková.
Jan Kerbr, Večerník Praha 1995
Ta hra je o hranici mezi svobodou a fašismem. Ale u Mrožka je ta hranice nikoliv mezi lidmi, ale uvnitř člověka. Každý z nás máme v sobě tuhletu křehkou hranici - a je možné ji překročit, takže najednou v některých dílčích věcech uvažujeme sami jako fašisti. A o tom byl Mrožek schopen psát už v roce 1964, tedy v době, kdy tady začínala vládnout euforie ze socialismu s lidskou tváří. On taky v tu dobu emigroval, protože už věděl, jak to skončí.
Jan Borna, 1995