Vražda krále Gonzaga / Jiří Havelka, DD*

Hřích je hřích, i když nám svědomí namlouvá opak



Vražda krále Gonzaga spojuje nespojitelné. Introspektivní úvahy herců o jejich práci, soukromí a vztahu ke světu s dusným dokumentárním dramatem o zavraždění bývalého agenta KGB a velkého kritika Vladimira Putina Alexandra Litviněnka. Nová autorsko-režijní práce Jiřího Havelky v Dejvickém divadle posouvá hranice činohry, udivuje formální i myšlenkovou neotřelostí a pohlcuje intenzitou hereckého vyjádření. Dvě a půl hodiny dlouhá podívaná se obejde bez berliček výtvarných či zvukových kouzel, přesto nedá divákovi ani na chvíli vydechnout. […] Dramaturgický, autorský i režijní záměr je tady mnohem hlubší a zásadnější: poukázat na smysl herecké profese, na schopnost umělce probouzet z letargie a působit silou svého mistrovství na společenské vědomí. Vražda krále Gonzaga je mimořádným uměleckým triumfem Dejvického divadla, největším za poslední dva roky.

Saša Hrbotický

(https://magazin.aktualne.cz/kultura/recenze-dejvicke-divadlo-triumfuje-vrazda-krale-gonzaga-je-j/r~592ff878e82011e7afac0cc47ab5f122/?redirected=1515072692)

 

 

Hercům Dejvického divadla je společná živelná lehkost a kreativita, s níž se zmocňují nabídnutých témat a v takovém útvaru ještě vynikne jejich souhra, je viditelné, jak na sebe při vzájemném pošťuchování slyší, jak dokáží každou narážku rozkošatit. Zpovědi jsou ovšem zarámované do „nejslavnějšího divadla na divadle“, výstupu herců ze Shakespearova Hamleta. Vražda Krále Gonzaga sehraná na Elsinoru herci, které pozval Hamlet, má totiž přispět k odhalení vrahů jeho otce. Tím také vstupuje do Havelkovy inscenace divadlo a herectví se všemi svými paradoxy a na straně druhé téma zločinu, konkrétně travičství a odstranění politického protivníka. Ostatně každá ze zmiňovaných zpovědí je ukončena přiléhavou citací z významného divadelního či literárního díla od Dostojevského až po Gogola.

Jana Machalická

(https://www.lidovky.cz/recenze-vrazda-krale-gonzaga-na-scenu-jdou-herci-hamlet-travici-a-litvinenko-1v0-/kultura.aspx?c=A171229_110743_ln_kultura_jto)

 

 

 

V dlouhodobější perspektivě, a o tu v Dejvicích šlo vždy, má ale vstup na nejistou půdu přímé výpovědi určitě smysl. Vytrhává herce z úspěšné rutiny a otevírá jim možnost vyjádřit osobní postoj. Tato dovednost se jim může ještě velmi hodit. Ostatně potřeba souboru projevit znepokojení ze situace v české politice, například ze sílícího mocenského vlivu nedemokratických stran, je z Vraždy krále Gonzaga zřejmá.

Marie Reslová

(http://archiv.ihned.cz/c1-66001670-herci-dejvickeho-divadla-se-oteviraji-divakum)

 

 

Pomocí fenoménu divadla na divadle si Havelka spolu s herci klade otázku, kam až může umění zajít, kde leží hranice mezi pravdou a fikcí či co je pro herce ještě role a co už jeho skutečný charakter.

Tomáš Šťástka

(https://kultura.zpravy.idnes.cz/vrazda-krale-gonzaga-recenze-did-/divadlo.aspx?c=A171221_112251_divadlo_ts)